Naše projekty

 

Facebook
Napsali o nás


I ve stáří či nemoci můžeme zůstat doma
   
Helena Mráčková | 5.5.2010 | ... Napsali o nás


Článek uveřejněný v magazínu Okno do kraje
H. Mráčková - 26.2.2010.
Na konci roku 2009 vydal Zlínský kraj katalog sociálních služeb, který přehlednou formou představuje kompletní nabídku služeb pro seniory, občany se zdravotním postižením, ale také třeba pro rodiny ohrožené sociálními problémy.


K dispozici je tak tedy kompletní přehled všech zařízení, která mohou lidem pomoci zvládat různé méně příznivé životní situace.

Je polovina února a právě napadlo dalších deset centimetrů čerstvého sněhu. Opatrným krokem našlapujeme, abychom neuklouzli na zledovatělých krunýřích chodníků a bezpečně se dopravili do zaměstnání nebo na nezbytné nákupy. I když jsme relativně mladí a zdraví, zima nám dává pořádně zabrat (přestože jí bělostnou malebnost rozhodně nelze upřít). Jak jsou na tom však lidé, kterým jejich křehká tělesná schránka a zhoršená pohyblivost činí problémy běžně, natož pak v těchto ztížených podmínkách?

Zrovna v den, kdy se zima předváděla ve své nesmlouvavé síle, telefonoval do redakce pán, který své pohybové potíže zapříčiněné již pokročilejším věkem statečně zvládá s pomocí francouzských holí a v posledních letech také díky takzvané asistenční službě. Jeho vděčnost za to, že může navzdory určitým zdravotním potížím žít ve svém přirozeném domácím prostředí, byla inspirací, abychom se věnovali tomuto tématu.

Osobní asistence jako alternativa
Na území Zlínského kraje žije necelých šest set tisíc obyvatel. Pro úplnost 1. ledna 2009 to bylo podle údajů Českého statistického úřadu přesně 591.412 osob, z toho 15 procent (91.512 mužů a žen) představují senioři - lidé nad 65 let věku. Lze tedy předpokládat, že s tím, jak bude populace postupně stárnout, bude narůstat potřeba služeb, které těm dříve narozeným usnadní jejich život tak, aby jej mohli co nejdéle prožívat plnohodnotně a důstojně. Jejich duševní schopnosti jsou často na vysoké úrovni, avšak ruce či nohy již neslouží tak, jako kdysi. Jsou tedy v určitém smyslu závislí na asistenci těch druhých.

Nejsou to však jen lidé vyššího věku, kdo využívají takzvaných asistenčních služeb. Také muži a ženy v produktivní životní etapě jsou někdy v určitém ohledu odkázáni na pomoc svého okolí, a přitom mohou například v oblasti intelektuální velmi úspěšně pracovat.

Poměrně nová a perspektivní služba
Ve Zlínském kraji funguje docela pestrá síť terénních a ambulantních sociálních služeb, které poskytují zejména nestátní neziskové organizace. Aktuálně zde působí přibližně stovka subjektů, mezi něž patří například církevní zařízení, občanská sdružení či obecně prospěšné společnosti zajišťující například pečovatelskou službu, denní stacionáře nebo osobní asistenci.

Obecně lze říci, že informovanost o nich není na příliš vysoké úrovni. Jednak jde o oblast relativně mladou, která se u nás začala po vzoru států s vyspělou sociální politikou systematičtěji rozvíjet až po roce 1990; dále zde platí, že se lidé o tuto sféru vesměs zajímají teprve v okamžiku, kdy již sami bezprostředně řeší otázku zajištění potřebné péče o sebe či někoho blízkého.

Do roku 1989 existovaly zdravotně sociální služby v drtivé míře ve formě pobytových (ústavních) zařízení a určitou alternativou byla tzv. služba pečovatelská, pod níž si většina z nás zřejmě představila maximálně dovoz obědů, případně občasný úklid v domácnosti.

Teprve od roku 1990 se prosazuje forma osobní asistence, skýtající široký záběr aktivit od pomoci s osobní hygienou, vedením domácnosti, s nákupy, dopravou až třeba včetně pomoci při uplatňování práv. Osobní asistence musí (tak jako všechny sociální služby) splňovat přísná kritéria standardů kvality, kterou kontrolují inspektoři. Je to terénní služba pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.

Ve veřejnosti dosud přetrvává rozšířený, ale naštěstí poněkud mylný názor, že jakmile člověk ztratí svou soběstačnost, nezbývá mu – pokud se o něj nepostará někdo z rodiny – jiná varianta, nežli "domov důchodců" čili pobytové zařízení. Přitom není třeba hned činit takto zásadní změnu. Je-li občanovi přiznán určitý stupeň zdravotní závislosti, může si pak za příspěvek na péči zaplatit některou ze služeb nabízených poskytovateli a díky tomu si zachovat dosavadní způsob života. "Vedeme naše pracovníky k tomu, aby co nejvíce respektovali požadavky a návyky klientů a brali ohled na jejich zvyklosti, řád i rituály. Ten, kdo poskytuje pečovatelskou službu nebo je osobním asistentem, musí umět potlačit svou osobnost a citlivě se přizpůsobit vůli a mentalitě člověka, jemuž pomáhá. Asistenční služba probíhá na místě, v čase a způsobem, který vyhovuje potřebám klienta," vysvětluje Marie Bačůvková ze zlínského občanského sdružení Handicap.

Práce vyžadující srdce na dlani
Je jasné, že najít vhodné kandidáty na pozice pečovatelů či osobních asistentů, není snadné, byť zájemců o tuto profesi na trhu práce teoreticky není málo. "Výběrová řízení u nás trvají docela dlouhou dobu. Nejde totiž jen o samotné zvládnutí tohoto fyzicky i psychicky náročného povolání, ale také o získání důvěry, která je naprosto základní podmínkou vztahu mezi klientem a pečovatelem. Ten, kdo má hlavní slovo v konečném rozhodování, koho si pustí do svého soukromí, je právě klient," říká ředitel Handicapu Aleš Chudárek. "Motivací k takové práci nemůže být vidina velkých výdělků nebo kariérního postupu. Samozřejmostí je splňování potřebných kvalifikačních předpokladů, ale velmi cenné je najít mezi uchazeči o tuto práci ty, kdo chtějí pomáhat pro pocit osobního naplnění, jsou empatičtí a umí naslouchat – tedy přicházejí takříkajíc se srdcem na dlani," dodává Aleš Chudárek. "Někdy je naše povolání opravdu hodně vyčerpávající, ale velkou odměnou je potom viditelná vděčnost klientů za pomoc, kterou jim poskytujeme," říká Blanka Hronková, která dříve pracovala jako sanitární sestra v léčebně dlouhodobě nemocných a v terénní asistenční službě našla uplatnění, které ji mnohem více uspokojuje.

Sdružení Handicap se formou celodenní služby stará i o osoby mladšího věku, které kvůli zdravotnímu problému nejsou zcela soběstační. Tak například Tomáš Gregor ze Zlína, který má těžké tělesné postižení a je odkázán na ortopedický vozík, může díky asistenční službě žít ve svém bytě a podle svých představ: "Dává mi to svobodu v tom, že můžu pracovat a vedle toho se věnovat svým zájmovým aktivitám," říká mladý muž, který podniká v oblasti výpočetní techniky. Bez dobrovolníků a dárců by to nešlo.

Jak potvrzují ředitelé organizací poskytujících asistenční služby, zatímco starší občané kvitují možnost zůstat ve svém prostředí a v klidu v něm prožít podzim života, klienti produktivního věku se chtějí - stejně jako všichni mladí lidé - osamostatnit a vybudovat si vlastní existenci. Právě v tom jim vydatně pomáhá široké spektrum neziskových organizací. Bez podpory státu, kraje, obcí, sponzorů, donátorů a řady dobrovolníků by však jejich činnost byla prakticky nemožná. A proto si poděkování zaslouží všichni, kdo se na fungování těchto služeb jakkoliv podílejí.

Vyčerpávající informace o možnostech asistenčních či jiných sociálních služeb poskytnou pracovníci sociálních odborů městských úřadů nebo Krajského úřadu Zlínského kraje.

Článek naleznete také zde

Přečteno: 2291x (naposledy 24.11.2017 v 15:34)

Handicap Zlín, z.s. © 2004 - 2017 | www.handicap.cz | handicap(a)handicap.cz


Představujeme se Vám
Naši partneři 2017
Naši partneři 2016 Standardy kvality na výbornou!

Hlavní mediální partner

Radio Zlín

Hlavní partner DOBRODĚJE

Aukro