Naše projekty

 

Facebook
Letní tábory a výpravy


Letní tábor 2011 - Na Ostrově
   
Helča Sieglová | 29.8.2011 | ... Letní tábory


Nevracej se ke starým napajedlům jen pro vodu, čekají tam na tebe přátelé a sny……
(Africké přísloví)


I když jsem byla na posledních dvou táborech, tento rok to pro mě bylo nové. Už jsem trochu vyrostla a nejela jsem jako dítě, ale jako asistent. Na tábor jsem se těšila, i když se objevovaly obavy, že to nezvládnu. Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali.

Všechno to dlouho očekávané začalo 11. srpna 2011. Spousta práce byla už od rána, dokončovala se výzdoba, věšely obrazy a připravovala se společenská místnost jako „svatyně“, čili samá důležitá prostředí, pro naši celotáborovou hru. Poslední štětce jsme odkládali, až když začali přijíždět první rodiče se svými ratolestmi. Tuto chvíli mám moc ráda, když se všichni po roce znovu setkávají a ve vzduchu visí očekávání a pravá nefalšovaná dětská radost. Po odjezdů rodičů se děti ubytovaly a po večeři jsme se seznamovali s táborovým řádem. Některé děti se úporně dožadovaly slibované pláže, čtyřhvězdičkového hotelu a palem. Jenže vše bylo jinak. My totiž ztroskotali na vedlejším ostrově a budeme muset slibovaný luxus oželet. Rozhodli jsme se prozkoumat náš ostrov, při procházce se z rákosové chýše vynořili dva trosečníci. Vysvětlili nám, že ostrov sužují zlé síly, a že zde panuje přírodní nerovnováha. Pozvali nás ke Skále živlů, kde nám ukázali magický kámen, který se jim podařilo najít. Ale ve Skále živlů jich dalších 11 chybělo.

Všichni do jednoho jsme se shodli, že bychom se měli pokusit ostrov zachránit a chybějící kameny i ztracenou rovnováhu znovu nalézt. Ale ráno moudřejší večera!

Příštího dne jsme byli poctěni návštěvou místního Šamana, který zasvětil naše vedoucí na kmenové náčelníky a šamany. Ti si „osvícení“ následně rozdělili děti do svých kmenů. Všichni jsme se bavili kmenovými hrátkami, výrobou kmenových oděvů, triček, střapatých suknic v barvách kmene. Tečkou dne byl bojový tanec Hakka, který je určen k zastrašování nepřítele, a že to stálo za to :-).

Nedalo by mi, to abych nezmínila, že nám počasí skutečně přálo. To však neplatilo pořád a právě díky deštivému počasí všichni zažili jeden nezapomenutelný zážitek. A tou byla společná jízda v útrobách Fordu. Že si tu jízdu všech 40 přítomných pořádně užívalo bylo poznat na dálku – podle pištění a smíchu na celé kolo (hlavně v zatáčkách) :-).

Ale teď už ke hrám. Když máte tábor rozdělen na tři kmeny barev červené, modré a zelené vznikne pořádný kopec zábavy. Přenášeli jsme vodu na dlouhých ráhnech ale taky na hlavě, hráli kuželky s kokosy, propíchávali vodou naplněné balonky. Našli se ale i skutečné domorodé kuriozity. Malovali jste někdy kolenem? My ano a ne jen tím, taky nosem, loktem či palcem u nohy. Našli se i další hry, u kterých zůstával rozum stát. Myslíte si, že velký revický bazén byl na táboře jediný? Omyl, měli jsme ještě jeden, bazének s obrovským kopcem pěny. Do této lázně soutěžící ochotně naskákali a hledali korálky kmenových barev.

Nemohu taky opomenout na boje o imunitu, a že byly napínavé. Všichni se snažili být nejlepší a měli proč, tato imunita je totiž ochránila před přílivovou vlnou (lavorem vody na hlavě v nestřeženém okamžiku), dále před termity, (kteří ujídali těm bez imunity večeři) či tornádem, (které se nezaleklo ani nově uklizené skříně). Bojovníci museli čelit zkouškám, jako jsou souboje muž proti muži (ženě), prokázat odvahu a ponořit ruku do lepkavé a nechutné hmoty či se ubránit krvežíznivým krokodýlům v bazéně.

Neděle byla odpočinková. Pohlazení na těle i na duši jsme si zažili při náramném bubnování, lukostřelbě a taky při výrobě originálních etno-tašek. Odpoledne všichni naskákali do bazénu a zchladili se po horkém letním dni.

K táboru neodmyslitelně patří oheň a kytara. Ta nás nezklamala ani letos, jak by taky mohla, když u ohně hrají skvělí kytaristé a my máme v rukou už 15tý táborový zpěvník. Jako každý rok byl plný chytlavých písniček, které jsme si rádi broukali.

Když se ráno probudíte a s hrůzou zjistíte, že už je úterý a půlka tábora za Vámi, napadnou Vás jen dvě věci. Kam se ten čas poděl a že jedeme na výlet. Nabalily se baťůžky, vyfasovaly se svačinky a vyrazili jsme na cestu. První naší zastávkou byly Luhačovice. Znamenaly pro nás krásnou plovárnu s teplou vodou a spoustou bezva žůžo zábavy. To ale nebylo vše, následoval rychlý nástup do autobusu a už jsme se řítili do kina ve Zlatém jablku. Do Zlína nás přitáhli malí modří tvorečkové, co si rádi zpívají, Šmoulové. A dokonce jsme je viděli trojrozměrně. Děti byly nadšené, my taky. A už se zase vracíme rychle zpět na Reviku do svých táborových postýlek. Život na ostrově všechny zocelil do odvážných a statečných bojovníků; důkazem bylo dokonalé zvládnutí stezky odvahy. Na jejím konci byl všem odměnou odvar z vzácné byliny, který dodává zvláštní sílu.

Poslední den ráno nás čekala Stezka čtyř živlů, ve které jsme museli pokořit Oheň, Vodu, Zemi a Vzduch. To se nám společnými silami nakonec povedlo. Našli jsme poslední zbývající kameny, které jsme doplnili do Skály živlů. Na konci naší cesty nás ve skále čekalo překvapení v podobě zjevené sošky Bůžka. Když jsme ji společně předali domorodému šamanovi, na ostrov se znovu navrátila rovnováha a živly konečně utichly. Dosáhli jsme cíle naší cesty.

Odpoledne nás čekal tradiční jarmark plný zajímavých atrakcí a dobrot, jehož závěrem byl dětmi milovaný trh a závěrečná aukce plná hraček. Že si každý si odnášel spousty dárků je asi každému jasné. Co by to byl za tábor bez závěrečné diskotéky, kde všichni tančili, skákali a zpívali. Když utichali poslední tóny, někteří z nás už tušili, co přijde. Úžasný ohňostroj. Tahle hra barev je prostě tradicí. Úplným závěrem večera však byla místnost plný třepetajících se svíček a afrických pokladniček – nejen na poklady, ale taky na vzpomínky. Ukápla tu nejedna slzička a proběhlo nejedno objetí; každý z nás si začal uvědomovat, že je opravdu konec a jedeme domů.

Poslední ráno přišlo na řadu rozdávání diplomů a poděkování, ale také přišel čas balení. U některých to šlo rychle u některých pomaleji. Když začali přijíždět rodiče, nikdo z nás nevěděl, koho má objímat dřív. Všichni postupně odjížděli a loučili se s přáteli starými či s těmi, s kterými se seznámili teprve před deseti dny.

Náš tábor je jako to africké napajedlo, nejezdíme sem jenom, abychom se pobavili nebo zahráli hry. Jezdíme sem, abychom se viděli s přáteli starými, seznámili s přáteli novými a nechali si prostor pro naše sny a přání.

Jambo

Helča Sieglová


Pořadatel akce děkuje finančním partnerům klubu a zejména:

Fondu mládeže a sportu Zlínského kraje


Sociálnímu fondu statutárního města Zlín


Dodatek stařešiny Ostrova: DĚKUJI za sebe a za děti také všem dalším, kteří jste stáli svým dílem za tímto úžasným Dílem!!!

Přečteno: 2160x (naposledy 23.9.2017 v 05:58)

Handicap Zlín, z.s. © 2004 - 2017 | www.handicap.cz | handicap(a)handicap.cz


Představujeme se Vám
Naši partneři 2016
Naši partneři 2015 Standardy kvality na výbornou!

Hlavní mediální partner

Radio Zlín

Hlavní partner DOBRODĚJE

Aukro