Naše projekty

 

Facebook
Letní tábory a výpravy


Ohlédnutí za HOUBELESEM 2
   
H | 12.9.2013 | ... Letní tábory a výpravy


Po letošním táboře jsme požádali jeho účastníky i vedoucí o tzv. "Pár vět". Mohli napsat, co chtěli. Tady je malá ochutnávka dojmů a vzpomínek.

Tábor se mi moc líbil. Jak jsme hráli vodní hry. Potěšilo mě,


že jsem našla nové kamarády.
Díky, zdraví Anička Marcaníková (tábornice)


Dojmy z tábora? Jedním slovem - úžasné. Obdivuji, že rok od roku je tábor lepší a lepší. Když jsem byla poprvé na letním táboře na OSTROVĚ byla to paráda. Opravdu jsem si celý tábor užila a měla spoustu zážitků, ale když přišel konec, nechápala jsem proč všichni pláčou. Avšak letos jsem to pochopila! Je těžší a těžší se loučit s tak úžasnými lidmi jako jste VY!
A už vím, jaký je to pocit, když odjíždíš z parádního tábora. Je to, jako ztratit druhou rodinu a je opravdu těžké se loučit. Člověk, který na tábory nejezdí, by si řekl: ,,Proč brečí, je to jenom tábor a život jde dál... '', ale my mnozí víme, že to tak není. My to nemáme jen jako obyčejné zážitky z tábora, my to máme jako zážitky z ÚŽASNÉHO tábora, které nám zůstávají na celý život. Buďte pořád tak skvělí …
Denisa Stoklásková (tábornice)


Dobrý den, zdravím vás všechny jménem táborníka Jirky Bolfa. Líbil se mu Šmoulí den a pojídání modré kaše, taky výlet a malování na tričko (zbytek tají :-D) mamka Zuzana Bolfová


Dnešní doba nemá moc hrdinů, nemá tolik pěkných příkladů vzácných a dobrých lidí, nemá už tolik pokory, no je zkrátka jiná než tomu bývalo za mého mládí. Není v ní bohužel tolik času, abychom si ho dávali sobě navzájem. A čas je to nejvzácnější, co vůbec máme. A když ten čas je naplněný a navíc s lidmi, které má člověk rád, stává se z něho vzácnost na druhou. A tento dárek jsem si letos spolu s Honzíkem , ostatně stejně jako už tolikrát za ta léta, opět odnesl. A za to děkujeme Vám všem. Zdraví Taťka Roman Pechanec


Pro Kajku končil tábor již v pátek večer, v sobotu jsme odjížděli na dovolenou. K mému překvapení se to neobešlo bez slziček, domů se jí vůbec nechtělo. Po dlouhém a dojemném loučení jsme vyrazili k domovu. Celou cestu Kajka pusu nezavřela, povídala o houbytídách, šmoulí olympiádě, dražbě, Chlívě smejčivé, výletu... Takže příští rok jede určitě!!! Jana Komínová (maminka Kajky)


Možná se to nebude úplně hodit do táborového článku, prostě je to fakt jen takové moje vyznání. Já ještě jednou hrozně moc děkuju, že jsem zase vůbec mohla jet.. Jinak musím říct, že tábor byl pro mě opravdu zase jedna velká nádhera.. možná i právě proto, že jako vedoucí ještě nejezdím tolik roků, mě dojímá strašně moc věcí.. fakt.. vidět ty děcka, jak si navzájem dokážou pomoct, jak se na všecko těší, jak jsou bystré.. jak vnímají věci, které kolikrát ani já nevnímám... fakt jsem měla v hodně situacích slzy v očích a opravdu je to asi to něco, proč se na tyhle tábory jezdí...
Terezka Navláčilová (dříve běžná účastnice táborů, dnes osobní asistentka)


Pět věcí, které se mi vybaví, když zavřu oči a vzpomenu na Houbeles:
1. úsměvy a radost našich dětí - Houbat
2. pomocné ruce vedoucích - Houbáků
3. krásné kouzelné barevné houby skrývající zrnko Štěstí
4. spousta legrace a smíchu při hrách a jiném dovádění
5. slzičky dojetí na konec
- a takto poznám, že táborek byl opět úžasný :-D

Liduška Sedláčková (oddílová vedoucí a osobní asistentka)


… my jen dodáváme, že Kuba se usmíval po táboře mnoho dnů, byl v pohodě a šťastný a vlastně má stále dobrou náladu!
Díky vašemu optimistickému pojetí té nejsprávnější dovolené a prázdnin!
… a díky nadlidskému přístupu a ohleduplnosti ke všem účastníkům tábora,
… a díky geniálním nápadům celého týmu,
… a díky dokonalému vedení firmy Handicap,
… a díky perfekt počasí

Moc zdraví rodina Křivinkových z Lípy


… kromě dojmů z tábora nám přišel dokonce i celý článek o táborovém dění.
Ahoj, tak píši ten článek o Houbelese. První den, až všichni přijeli a dali si věci do pokojů a chatek jsme měli první táborovou hru a ta hra spočívala v tom, že jsme měli papírky a na nich bylo napsané jméno toho, koho jsme měli hledat, až jsme vytvořili celou kupu. Dostali jsme batikované šátky, aby se nám nepletlo, s kým jsme v kupě. Další den jsme měli za úkol od slavného rodáka Josefa Kozáka a Pepiny Kozákové postavit si zahrádky. Jak jsme společnými silami postavili zahrádky, dali nám Kozák a Pepina naši první houbu. Moc jsme jásali. Další dny jsme soutěžili o žeton do Houbomatu. Kupa, která byla první, dostala zlatý žeton, druhá stříbrný a třetí dostala bronzový. Po vhození žetonu do Houbomatu nám vydal souřadnici, koukli jsme se na mapu a hned jsme věděli, kde máme jít. A takhle to probíhalo po celý zbytek tábora. Pavla Knedlík Dřevová (tábornice)

Přečteno: 1592x (naposledy 24.11.2017 v 15:40)

Handicap Zlín, z.s. © 2004 - 2017 | www.handicap.cz | handicap(a)handicap.cz


Představujeme se Vám
Naši partneři 2017
Naši partneři 2016 Standardy kvality na výbornou!

Hlavní mediální partner

Radio Zlín

Hlavní partner DOBRODĚJE

Aukro